Nové nařízení EU, známé pod názvem GDPR, dává do rukou občanů řadu nástrojů, jak se bránit případnému zneužití dat, a zpracovatelům osobních údajů naopak přidává spoustu nových povinností. Málokdo ale ví, jak nové nařízení dopadne na ty, kdo osobní data zpracovávají dnes a denně, protože to patří k samé povaze jejich práce: na novináře. Podle serveru Mediaguru a podle Unie vydavatelů, která sdružuje většinu českých deníků i časopisů, nejsou jejich vyhlídky v souvislosti s novou úpravou ochrany osobních údajů nijak růžové.
Unie vydavatelů se v souvislosti s GDPR obává především důsledků pro investigativní novinařinu. A kámen úrazu leží především v české právní úpravě, která ani měsíc a půl před účinností nařízení GDPR není dokončená a která by měla zpřesňovat povinnosti v ochraně osobních údajů především pro akademickou, literární a uměleckou činnost, ale také pro novinařinu. Unie vydavatelů už v roce 2017 zpracovala vlastní připomínky ke vznikajícímu zákonu – návrhy zákona, které se dosud objevily, je ale podle Mediaguru reflektují zcela nedostatečně.
A co konkrétně by mohlo třeba právě investigativní novináře ohrozit? Třeba informační povinnost. Ta bude standardně platit např. v případě rozhovorů, během kterých by novináři museli subjekt poučit o totožnosti správce získávaných dat a o účelu zpracování. Komplikace přicházejí ve chvíli, kdy se ukazuje, že podobně by novináři museli zpravovat také ty, o kterých sbírají informace bez jejich vědomí, což je sama podstata investigativní novinařiny. A problémem může být i právo na přístup, zakotvené v nařízení GDPR –všichni, o kterých novináři sbírají informace, by díky němu měli právo zjistit tyto informace v jejich plném rozsahu.
Slovy Vladana Rámiše z Mafry, kterého Mediaguru cituje, by tyto problémy vyřešilo ustanovení, které by v jasně daných případech upřednostnilo svobodu projevu před právem na přístup k informacím nebo informační povinností. Návrh, proti kterému se Unie vydavatelů vymezuje, naproti tomu umožňuje zpracování osobních údajů pro novinářské účely pouze v případě, že není v rozporu s oprávněnými zájmy subjektů údajů. Novináři jsou ale striktně proti tomu, aby se v podobných kontextech jejich zájmy se zájmy subjektů poměřovaly – a nadto, tvrdí, je řada termínů, kterými návrh tyto zájmy definuje, právně neurčitá. Novináři tak prozatím zůstávají mezi skupinami, které může nově posílená ochrana osobních údajů nepříjemně zasáhnout.